Píšu svou knihu pod křídly Autoria přímo před vašima očima – bez cenzury a s plnou zranitelností. Přečtěte si první kapitoly, zapusťte kořeny v mém autorském světě nebo si pusťte moje audio-ukázky přímo do uší.
Procházím nejtěžší i nejkrásnější cestou tvorby přímo před vašima očima a předávám vám do rukou vstupenku do svého autorského světa.
Sledujte vznik rukopisu v reálném čase
„Někdy musíte dočíst všechny cizí nákupní lístky a vyhovět všem okolo, abyste zjistily, že jste na tom vlastním seznamu života úplně zabloudily.“
Tato kniha je upřímnou zpovědí i jemným průvodcem pro každou ženu, která se ocitla v pasti vlastní dokonalosti. Okrývá neviditelný tlak na výkon, potřebu zavděčit se všem a strach, co by se stalo, kdybychom na chvíli vysadily.
Moje slova v téhle knize jsou zrcadlem možná i vašich příběhů. Při jejím čtení zjistíte, že v těch tichých bojích, pochybnostech a únavě nejste sama – a že to, co se zpočátku zdá jako selhání, je ve skutečnosti první krok k tomu, být silnější než jsme byly včera.
Tunu těžká deka
Tuhle knihu jsem nepsala z pozice někoho, kdo to zvládl, sedí na pláži a s letním drinkem v ruce vám radí, jak máte žít. Psala jsem ji v noci, když byt utichl a mě bušilo srdce z toho, co se mnou bude. Jsou to věty sesbírané z papírků od nákupu a z panických poznámek v telefonu. Žádná cenzura, žádná snaha vypadat před vámi silná. Napsala jsem to takhle a upřímně jen proto, že jsem sama tehdy potřebovala najít aspoň jednoho jediného člověka, který by mi řekl, že v tom nejsem sama.
Takže pokud čekáte návod na štěstí v deseti krocích, rovnou tuhle knížku zavřete a ušetřete si čas. Žádný plán nemám. Sama jsem nevěděla, co bude zítra, natož za rok. Jediné, co jsem měla, byla neskutečná únava z toho, jak jsem žila. Zjistila jsem totiž, že největší luxus po čtyřicítce není drahé auto nebo klid na chatě, ale možnost říct ne věcem a lidem, ze kterých se vám vnitřně svírá žaludek.
Tahle kniha je pro každého, kdo se ráno budí s pocitem, že sice splnil všechny úkoly ze seznamu úspěšného dospělého, ale uvnitř zůstal úplně prázdný. Je to pro ty, kterým okolí říká, že už by v tomhle věku měli mít rozum a držet se svých jistot. Ale co když vás ty jistoty pomalu a systematicky ničí?